Město Vlčnov
Vlašim
Přehled zpráv z lokality "Vlašim". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Vlašim
Vlašim (německy Wlaschim) je město a obec s rozšířenou působností v okrese Benešov ve Středočeském kraji.
Žije zde přibližně 12 tisíc obyvatel.
První zmínka o hradu nad řekou Blanicí, jenž vystavěl rod Janoviců, je z roku 1318. Do 20. století se na zámku vystřídalo 14 šlechtický rodů, které ho postupně přestavovaly podle trendů své doby. K významnějším obyvatelům sídla patří rod pánů z Jenštejna. Z toho pocházel i druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi.
K rozvoji města i renesančního zámku došlo za Viléma Vostrovce z Královic, který koupil panství v roce 1588. Jako čelný představitel českého stavovského povstání byl odsouzen v roce 1621 k doživotnímu žaláři a ztrátě statků. Pověst praví, že ještě před svým uvězněním stačil Vilém ukrýt ve vlašimském zámku ohromný poklad, který ovšem nebyl dodnes objeven. V roce 1645, během třicetileté války, dobyli Vlašim Švédové, kteří město vypálili a zanechali v troskách. Později, od roku 1744, vládli městu knížata z Auerspergu, kteří v městě sídlili až do roku 1945. V srpnu 1992 zachvátil vlašimský zámek požár, který zničil celé jeho jižní křídlo. Do roku 2005 prošel zámek mnoha opravami.
V roce 2006 byla Vlašim v České republice na prvním místě v čerpání fondů z Evropské unie.
V rámci rozsáhlých přestaveb a stavebních úprav zámeckého areálu v polovině 19. století nechal vystavět v roce 1846 tehdejší majitel panství Karel Vilém z Auerspergu také tři pseudogotické vstupní brány do parku, z nichž tzv. Vlašimská brána, ve které dnes sídlí Podblanická galerie, se stala jedním ze symbolů města Vlašimi. Hrabata z Weissenwolfu vybudovala roku 1704 nedaleko města loretánskou kapli. Malebnou částí zámeckého areálu je zámecký park. Ve 20. letch 20. století byla ve Vlašimi vystavěna zdejší Sokolovna. Mezi další památky patří např.: kostel svatého Jiljí, židovský hřbitov, vila Červená věž, Herkulův sloup, hvězdárna.
Žije zde přibližně 12 tisíc obyvatel.
První zmínka o hradu nad řekou Blanicí, jenž vystavěl rod Janoviců, je z roku 1318. Do 20. století se na zámku vystřídalo 14 šlechtický rodů, které ho postupně přestavovaly podle trendů své doby. K významnějším obyvatelům sídla patří rod pánů z Jenštejna. Z toho pocházel i druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi.
K rozvoji města i renesančního zámku došlo za Viléma Vostrovce z Královic, který koupil panství v roce 1588. Jako čelný představitel českého stavovského povstání byl odsouzen v roce 1621 k doživotnímu žaláři a ztrátě statků. Pověst praví, že ještě před svým uvězněním stačil Vilém ukrýt ve vlašimském zámku ohromný poklad, který ovšem nebyl dodnes objeven. V roce 1645, během třicetileté války, dobyli Vlašim Švédové, kteří město vypálili a zanechali v troskách. Později, od roku 1744, vládli městu knížata z Auerspergu, kteří v městě sídlili až do roku 1945. V srpnu 1992 zachvátil vlašimský zámek požár, který zničil celé jeho jižní křídlo. Do roku 2005 prošel zámek mnoha opravami.
V roce 2006 byla Vlašim v České republice na prvním místě v čerpání fondů z Evropské unie.
V rámci rozsáhlých přestaveb a stavebních úprav zámeckého areálu v polovině 19. století nechal vystavět v roce 1846 tehdejší majitel panství Karel Vilém z Auerspergu také tři pseudogotické vstupní brány do parku, z nichž tzv. Vlašimská brána, ve které dnes sídlí Podblanická galerie, se stala jedním ze symbolů města Vlašimi. Hrabata z Weissenwolfu vybudovala roku 1704 nedaleko města loretánskou kapli. Malebnou částí zámeckého areálu je zámecký park. Ve 20. letch 20. století byla ve Vlašimi vystavěna zdejší Sokolovna. Mezi další památky patří např.: kostel svatého Jiljí, židovský hřbitov, vila Červená věž, Herkulův sloup, hvězdárna.